Švadlenka a zakladatelka značky Pangeas Zuzana Maštalířová se před několika lety rozhodla změnit svůj pracovní život a rozhodla se splnit si svůj sen. Začala tvořit, šít a předávat svoji radost dalším lidem. A právě o tom je filozofie značky Pangeas. Snaží se skrze své ručně šité kousky s nejen africkou tématikou, předat radost, kus sebevědomí, pozitivní energii a lásku svým zákaznicím. Její oblečení není jen o vizuální stránce ale i o vnitřní duši a ženské energii. Jak sama říká, prodává nejen oblečení ale zároveň také kus sebe.
Co bylo hlavním hnacím motorem, kdy jste se rozhodla začít s šitím? A proč zrovna africká tématika?
Živila jsem se jako realitní makléř už cca 10 let a už jsem z toho byla celá šedivá. Dnes je to bohužel odvětví plné stresu a ostrých loktů. A je to škoda, protože je to profese, která vám může hodně dát. Hlavně když se pohybujete v terénu. Naučíte se číst v územních plánech a katastrálních mapách, chodíte po Čechách a hledáte pro lidi to správné místo k bydlení. Prodávat pozemky je asi na makléřině to nejzajímavější. Postupně mne ale kontakt s některými lidmi tak „vyčerpal“, že jsem potřebovala někam uniknout. Mám velmi tvůrčí dceru, která malovala na textil, tak jsem si to užívala s ní. Postupně jsem ale ucítila potřebu také něco vytvářet. A tak jsem se postupně dostávala k šití. Nejdříve souběžně s mojí profesí, ale nakonec šití zcela ovládlo můj život. A proč africká tématika? Jde hlavně o ty látky. Já ty vzory a barvy nadevše miluji. Všude je tolik šedi, že tyto látky jsou jako balzám na duši.
Jaké byly vaše začátky? Měla jste podporu ze strany okolí? Přišly nějaké nástrahy se kterými jste nepočítala?
Začátek byl jeden velký a zábavný experiment. Zjistila jsem, že je v Čechách mnoho přírodních a ekologicky smýšlejících žen a začala jsem přetvářet použité oblečení. Sešívala jsem k sobě kusy oblečení a malovala na ně různé obrázky a mandaly. Také jsem přišívala stužky a knoflíky, kanýrky, kapsy, nášivky a spousty dalších věcí. A strašně mě to bavilo! To bylo úžasné. Dodnes nechápu, že to mělo takový úspěch a prodalo se tolik, mnohdy i šílených modelů :) Já sama nemám ráda plýtvání a nadměrnou výrobu nekvalitního textilu. Naopak mám ráda originalitu a ráda se něčím liším. A právě proto jsem se v tomto směru začala realizovat. S dcerou jsme se podporovaly ve všem co jsme dělaly, okolí už tomu tolik nerozumělo. Jako koníček dobrý, ale tohle že by tě mohlo živit? Ty jsi blázen, to jsem často slýchávala. Já jsem ale tvrdohlavec a když se pro něco rozhodnu, tak mne okolí dolů nestáhne a hledám si svoji cestu bez nich. A protože jsem se u šicího stroje cítila lépe, než na katastrálním úřadě, tak to ani nemohlo jinak dopadnout. Kupních smluv bylo méně a méně a hodin u šicího stroje bylo více a více. Později mé šití ovládly sukně a zatím mne stále drží úspěšně ve svých spárech. Žádných nečekaných nástrah jsem se nedočkala, protože žádné neexistují. Jdete životem, každý den se něco nového naučíte a to co přijde do cesty řešíte. Takže na mém rozjezdu nic těžkého nebylo, byla to zábava a je dodneška. Ráda zkouším nové věci, je to způsob, jak si život užívat.
Věděla jste hned, odkud budete objednávat látky? A odkud si je necháváte dodávat?
Na začátku jsem nevěděla vůbec nic. Všechno jsem postupně objevovala a radovala se z každé novinky. Také jsem si začala uvědomovat, že asi začínám mít závislost na látkách. Moc ráda je vybírám, vlastně se většinou bojím vstoupit do obchodu, protože zase neodolám a odcházím domů s rolemi látek. Africké látky jsem začala hledat až cca po roce, kdy jsem začala šít sukně. Nejprve jsem si nechávala posílat látky z tržiště v Tanzánii a postupně objevila i další zdroje v Evropě. A tady se moje závislost ještě prohloubila, protože afrických látek se nenabažím nikdy. Někdy se jen tak podívám co je nového, co bych si tak ráda koupila, kdybych náhodou zrovna chtěla objednat a najednou zjistím, že už mám objednáno a platím. Zkrátka jsem jim totálně propadla. Africké látky jsou plné života a krásných barev a designů. Jenom se na ně podívám a už je mi veselo. A myslím, že právě toto se děje i ženám, které si z takové látky u mne nechají ušít nějaký pěkný kousek. Když si v takovém kousku vyjdete ven, reálně vám hrozí, že budete mít dobrou náladu pocelý den. Tyto látky také dokáží trénovat vaše sebevědomí. Přitahují k vám pozornost a nutí vás zvednout hlavu a říci si: "Tak tohle jsem já, to koukáte co?"
Co vás inspiruje?
Mne inspiruje žena. Žena je totiž ta, která potřebuje nasát více ženské energie, kterou jsme postupně poztrácely kdo ví kde. Tolik žen žije život svých mužů, nebo dětí a na sebe nemyslí. Ze zpětné vazby svých klientek jsem si uvědomila, že nenabízím jen sukně, ale ten pocit, který v těch sukních ženy zažívají. Ćasto od nich slýchávám, že jenom cestou do školky jim sukni pochválilo pět lidí a že se tak cítí vyjímečně. Cítí se více jako ženy a milují tu pozornost, kterou dostávají. Vyjít si ven v dlouhé rudé sukni chce nejprve trochu odvahy, ale časem tomu pocitu většina žen podlehne. A chce ho zažívat znovu a znovu. A to ani nemluvím o afrických sukních, to je naprostá divočina. :) Je to jako vystupovat před plným sálem lidí. To je teprve škola sebedůvěry.
Které vy osobně považujete za ty nejzajímavější motivy a nápady z vaší dílničky?
Já mám ráda všechno variabilní a co nejvíce multifunkční. Takže když sukni, tak zavinovací, abych ji mohla nosit 10 let a pořád mi seděla. Když svatební šaty, tak takové, které si potom obléknu na procházku Prahou. A zavinovací kalhoty? To jsou kalhoty mého mládí a moc dobře si pamatuji, jak výjimečně jsem se v nich cítila.
Co chystáte v letošním roce za novinky?
Letos jsem naplánovala spolupráci s úžasnou módní návrhářkou, která bude pro naše klientky tvořit výjimečné africké šaty. Některé z nich už jsou v prodeji a jsou to opravdové skvosty. Uvidíme, kam nás tato spolupráce zavede a jaké další nápady z toho vzniknou. Necháme to plynout. To je nejlepší způsob, jak objevit něco nového a krásného.
Kdybyste měla poradit začínající švadlence, která by se chtěla vydat podobnou cestu, co byste jí řekla?
Když člověk dělá věci s láskou, nemůže neuspět.